Syndrom iliotibiálního traktu

                                                                                              Zdroj obrázku: http://www.sportklinik.cz/img/103

Nejdřív se pojďme podívat, co to iliotibiální trakt (latinsky tractus iliotibialis) vlastně je. Jedná se o pruhovité zesílení stehenní povázky – stehenní povázka je vazivový obal stehenních svalů sloužící k tomu, aby svalstvo stehna drželo pohromadě. Do iliotibiálního traktu se upínají dva svaly, a to velký sval hýžďový (m. gluteus maximus) a napínač stehenní povázky (m. tensor fasciae latae), viz. obrázek. Iliotibiální trakt se upíná na horní část tibii (holenní kost) a při svém průběhu těsně míjí zevní epikondyl femuru (nadkloubní hrbol stehenní kosti), o který se iliotibiální trakt při nadměrném a nevhodném zatěžování stehenního svalstva mechanicky poškozuje.

Po určité době se může rozvinout zánět. Zánět se projevuje bolestí při pohybu i v klidu, případně začervenáním a pocením kůže v místě nad zánětem. Mezi nejrizikovější aktivity pro rozvoj syndromu iliotibiálního traktu se řadí:

- běh ve starých a sešlapaných botách

- nerovnoměrné zatížení chodidla během chůze a běhu

- jízda na in-line bruslích

- jízda na kole

- a další aktivity, při kterých dochází k opakované flexi v kolenním kloubu a abdukci (unožení) v klobu kyčelním

- nedostatek regenerace

V rámci terapie lze doporučit klidový režim, užívání volně dostupných protizánětlivých léků a léků proti bolesti, ale především je nutné se zaměřit na vyvolávající příčinu (např. oslabení nožní klenby a z toho vyplývající nevhodné zatížení chodidla) a tu pokud možno odstranit (vhodné cviky na posílení svalstva klenby, ortopedické vložky na míru, atd.). Co se prevence týče, je důležitá kvalitní obuv, zátěž odpovídající naší fyzické zdatnosti, strečink a dostatek regenerace.