Osteoporóza

 

                                                                                                 Oste

Osteoporóza je onemocnění charakterizované úbytkem objemu kostní hmoty a narušením vnitřní stavby kosti. To vede ke zvýšené křehkosti kosti, a tím pádem i ke zvýšenému riziku vzniku zlomenin – někdy i při působení minimální síly. Od osteoporózy je nutné odlišovat osteopenii, což je pojem označující fyziologický úbytek kostní hmoty ve vyšším věku.

 

Hustota a kvalita kostní hmoty závisí na několika faktorech. Roli hrají: genetické dispozice, zátěž kosti, hormony a strava. Až 60% kostní hmoty je podmíněno geneticky. Z toho vyplývá, že někteří lidé budou náchylnější na rozvoj osteoporózy.

Další významnou roli hraje zátěž kosti. Čím více je kost je zatížena, tím více je nucena se zpevňovat a pravidelně obnovovat. Bez pravidelného zatížení by po čase došlo k úplnému odbourání kostní hmoty (viz. astronauti ve stavu bez tíže). Zatížení kosti je míněno jak z hlediska fyzické aktivity, tak i z hlediska tělesné hmotnosti. Člověk s nadváhou na tom bude, co se hustoty kosti týče, rozhodně lépe, než člověk, který je hubený a moc se nehýbe. Tím ovšem výhody nadváhy končí. Vyšší tělesná hmotnost totiž s sebou přináší řadu jiných a závažných zdravotních rizik.

Mezi další faktory, které ovlivňují hustotu a vnitřní strukturu kosti, jsou ženské pohlavní hormony estrogeny, které podporují zabudovávání ukládání vápníku v kostech. Proto jsou ženy po menopauze, kdy dochází k úbytku těchto hormonů, více ohroženy rozvojem osteoporózy. U každé ženy po menopauze by měla být pravidelně vyšetřovaná kostní hustota pomocí kostní denzitometrie. U mladých žen může dojít k osteoporóze v důsledku nízkého procenta podkožního tuku. Podkožní tuk totiž funguje jako prekurzor řady hormonů, včetně těch pohlavních, a pokud je ho nedostatek, je nedostatek i hormonů. V současné době se setkáváme s módou „zdravého“ životního stylu, která káže mít co nejnižší procento podkožního tuku. Bohužel si málokdo uvědomuje, že nízké procento podkožního tuku (< 10-15% s individuálními rozdíly) může mít velice neblahý vliv na hormonální soustavu žen.

A jako poslední faktor ovlivňující hustotu kostní tkáně je třeba zmínit výživu. Zejména v dětství a v období dospívání je důležité, aby rostoucí organismus měl dostatek vitamínu D a vápníku, jinak může dojít k vývojovým vadám kostí.

Co se týče léčby osteoporózy, tak ta zahrnuje v podstatě vše výše uvedené. Vyjma genetiky, s tou bohužel (zatím) nic nedovedeme :) Podle závažnosti onemocnění je indikována hormonální substituční léčba, kalcium a vitamin D. Neméně důležitá je i vhodná pohybová aktivita. Jsou vhodné odporové cviky (odpovídající fyzické zdatnosti člověka), prostřednictvím kterých se buduje svalová hmota. Narůstající svalová hmota nutí kost k obnovování a zpevňování. Dále lze doporučit chůzi, cvičení s váhou vlastního těla. Kontraindikované jsou poskoky, seskoky, běh, výrazné zatížení páteře v podélném směru a do rotací. Pacienti trpící osteoporózou si také musejí dávat pozor na dosedání na židli. Osteoporóza totiž může dosáhnout takové úrovně, že při dosednutí na tvrdší židli dojde ke kompresivní zlomenině obratlů.