Impingement syndrom

Lopatka

Zdroj obrázku: http://krames.sjmctx.com/3,S,85899?PrinterFriendly=true

Pojem impingement syndrom označuje poškození měkkých tkání (vazů, úponových šlach a tíhových váčků) v subakromiálním prostoru, což je prostor pod nadpažkem (acromion) lopatky a vazem (lig. coracoacromiale) probíhajícím od nadpažku po hákovitý výběžek lopatky (processus coracoideus scapulae), viz. obrázek.

V tomto takzvaném subakromiálním prostoru se nachází tíhový váček – struktura bránící odírání šlach a vazů o kost – a úponové šlachy svalu nadhřebenového (m. supraspinatus) a dlouhé hlavy dvouhlavého svalu pažního (m. biceps brachii - caput longum). Všechny tyto struktury mohou být postiženy zánětem, a to z důvodu nadměrného zatěžování, nevhodných pohybových návyků a prochladnutí.

Syndrom může být jak funkčního charakteru, tzn. bez nálezu na zobrazovacích metodách (jediným nálezem je bolest a omezení pohybu pro bolest), nebo strukturální, tzn. že již došlo k poškození výše uvedených struktur.

Impingement syndrom se nejčastěji projevuje bolestí při pohybu v ramenním kloubu zejména do upažení (abdukce), kdy dochází k zúžení subakromiálního prostoru, a do rotací. Rovněž může být přítomna pohmatová bolestivost v daném místě a mohou být i typické příznaky zánětu (zčervenání, zvýšená potivost, vyšší teplota kůže).

Impingement syndrom se léčí klidovým režimem, protizánětlivými léky a úpravou pohybových návyků. V rámci prevence i podpory léčby již vzniklého syndromu lze doporučit užívání kloubních preparátů, které pomáhají tlumit projevy zánětu a napomáhají k regeneraci zasažených měkkých tkání.